Osobní údaje

Tyto údaje slouží k identifikování hodnoceného; jejich vyplněním dotyčný souhlasí s jejich zpracováním SPL ČES JEP pro potřeby hodnocení (veškeré údaje) a zveřejnění na internetových stránkách (jméno, příjmení, město, adresa pracoviště).

1. Jméno
2. Příjmení
3. Titul či tituly
4. Rok narození
5. E-mail
6. Vzdělání v oboru (atestace) a rok
   
7. Doba praxe (obor v letech)
   Příklad: všeobecné lékařství 10 let, z toho pracovnělékřskou službu pro podnik (závodní preventivní péči) poskytuji 5 let
   
8. Název a adresa zdravotnického zařízení
   
9. Adresa pracoviště (ke zveřejnění v seznamu)
   
10. Město (ke zveřejnění v seznamu)

A) Obstarání informací, kooperace a komunikace

Regulované vnitřní komunikační procesy a stanovená organizace průběhu výroby mají velký význam při spolupráci mezi vnitropodnikovými a mimopodnikovými místy. Je účelné, když se pracovní lékař spolu s ostatními účastníky podílí na ustanovení společném programu, který slouží realizaci podnikové politiky bezpečnosti práce, zadáním a cílům. Přesné zadání cílů pracovnělékařské činnosti umožňuje srovnání rozvoje konaného před a po a zároveň se tak může názorně zobrazit kvalita při tom vyrobených změn. Opatření pro zabezpečení kvality musí zahrnovat všechny organizace celého podniku.

Učinné vzdělávání, kontinuální doškolování a další vzdělávání mají pro tuto činnost pracovního lékaře rozhodující význam.

1. Které konkrétní prostředky (prostorové, přístroje, literatura, komunikační prostředky, jiné) mám k dispozici?
   
2. Jaké mám vzdělání a další kvalifikaci?
   
3. Jaké informační prameny a možnosti dalšího vzdělávání používám?
   
4. Jak jsem informován o aktuálních pracovnělékařských problémech či změnách a novinkách?
   
5. Jaké cíle, beroucí na zřetel podporu a zajištění zdraví při práci, byly s podnikem dohodnuty?
   
6. Jak jsou má činnost a má funkce propojeny s vedením podniku?
   
7. Které podnikové údaje jsou mi známy?
   
   • údaje o zaměstnancích (počet, zastoupení pohlaví, věkové rozdělení, pracovníci potřebující zvláštní ochranu, jiné) ANO  |  NE
   • organizace práce (forma - typ pracovní doby, organizační struktura, spolupracující partneři, rozhodnutí, podklady pro rozvoj, informace o systému řízení ANO  |  NE
   • relevantní údaje o zdraví (nemoci z povolání, pracovní úrazy, nemocnost, vyšetřování, hlášení těhotenství) ANO  |  NE
8. Jak zjistím, že jsem informován o všech pracovních zátěžích?
   
9. Jak informuji zaměstnavatele, zaměstnance, podnikové specialisty, odborovou organizaci (radu zaměstnanců, zástupce pro oblast BOZP), osobu pověřenou bezpečností práce o svých aktivitách?
   
10. Kolik procent zaměstnanců je informováno o zatíženích a možných opatřeních ochrany zdraví?
    
11. Jak vypadá má spolupráce s podnikovými specialisty, odborovou organizací (radou zaměstnanců, zástupcem pro oblast BOZP), osobou pověřenou bezpečností práce?
    
12. Jak informuji zaměstnance o mé fyzické přítomnosti v podniku?
    
13. Jak plánuji své roční služby s ohledem na plánování směn, přestávky v práci atd. a jak vypracovávám svůj roční plán? Jsou při tom zohledněny aktuální nápady či podněty ostatních osob?
    
14. Kým je mnou vypracovaný roční plán odsouhlasen (zaměstnavatelem, podnikovými specialisty, odborovou organizací - radou zaměstnanců - zástupcem pro oblast BOZP, osobou pověřenou bezpečností práce)?
    
15. Které specifické, stěžejní body programu jsem vytyčil?
    Příklad: ochrana kůže, fyzická zátěž, psychosomatické zatížení…
    
16. Které další pracovnělékařské výkony byly smluvně ustanoveny?
    Příklad: projekty, speciální prohlídky, kurzy první pomoci a jiné
    
17. Které výkony přesahují smluvenou minimální pracovní dobu?
    Příklad: podnikové projekty ochrany zdraví, očkování a jiné
    
18. Jaká pravidla platí pro případ mého zaneprázdnění a mé nepřítomnosti?
    
19. Jaká pravidla platí pro mou dostupnost mimo minimální pracovní dobu?
    
20. Jak kontroluji (aktualizuji) domluvené cíle a aktivity v ročním plánu?
    
21. Jaký je můj příspěvek při pravidelně uskutečňovaných setkáních - poradách o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci se zaměstnanci, podnikovými specialisty, odborovou organizací (radou zaměstnanců, zástupcem pro oblast BOZP), osobu pověřenou bezpečností práce.
    
22. Jak jsem se postaral o to, abych pravidelně dostával zápisy z těchto setkání - porad?
    
23. Jakým způsobem komunikuji s externími institucemi?
    

B) Poradenství zaměstnavateli a zaměstnancům

Pracovnělékařská péče se zřetelem na důležitá fakta vypovídající o zdraví, by měla začít co nejdříve. Proces pracovně lékařské poradní práce vyžaduje vhodné nástroje a postupy jednání, jejichž přítomnost představuje potřebné známky kvality.

1. Jaké cesty a možnosti používám k informování zaměstnavatele, zaměstnanců, podnikových specialistů, odborové organizace (rady zaměstnanců, zástupce pro oblast BOZP), osoby pověřenou bezpečností práce?
   
2. Jaké nabízím zaměstnancům možnosti obrátit se na mne se svým problémem?
   
3. Jak zajistím, aby ode mne zaměstnanci obdrželi dostačující informace, které jsou důležité k ochraně zdraví na pracovišti?
   
4. Jak dokumentuji svoji poradenskou činnost (obsah, četnost)?
   
5. Jakým způsobem a jak často prověřuji účinnost mé poradenské činnosti?
   
6. Jak prokazuji svoji činnost?
   
7. Jakými prostředky ovlivňuji podnikovou vzdělanost týkající se otázek ochrany a podpory zdraví?
   

C) Účast na školení a výcviku

Školení mají být v pravidelných odstupech, ale také se vztahovat k aktuálnímu podnětu. Pro pracovního lékaře to předpokládá rozsáhlé znalosti o pracovišti, používaných pracovních látkách či jiných vlivech, pracovních metodách a pracovních postupech, ale také schopnost tyto znalosti umět srozumitelně zprostředkovat. Úspěch závisí nejen na vědomostech poučovaného, nýbrž také na srozumitelnosti použitých vědních prostředků. Díky zpětným dotazům se dá účinně zjistit, zda posluchači porozumněli.

1. Jak spolupůsobím při školení?
   
2. Jak prověřuji účinnost, obzvláště srozumitelnost a pochopitelnost svých školení?
   
3. Jaké procento zaměstnanců jsem svou školící činností obsáhnul?
   

D) Účast při podnikové podpoře zdraví

Cílem podnikové podpory je zdravý zaměstnanec ve zdravém podniku.
Hlavním bodem je individuální posílení zdraví jako doplnění zdravotně vyhovujících pracovních podmínek na pracovištích.
Lucemburská Deklarace 1997 při konferenci Evropské sítě pro Podnikovou podporu zdraví schvaluje-doporučuje následující směry: kritéria pro podporu zdraví v rámci podnikové podpory zdraví integrovat do všech důležitých rozhodnutí a na všechny organizační úrovně, zapojit zaměstnance do všech fází projektů, použít pro opatření a programy podpory zdraví metody projektového managementu, definovat opatření týkající se prostředí i osob, spojit strategie a metody ke snížení rizika se strategiemi a metodami ke zlepšení lidského zdraví, spolupracovat v týmu (interdisciplinárně).
Podpora zdraví je obchodní koncept, který byl vyvinut WHO a pracovní lékaři v něm mohou převzít aktivní a moderující úlohu.

1. Existovaly již takové projekty?
   
2. Jak zohledním kritéria Lucemburské deklarace a kvalitativní kritéria Evropské sítě pro podnikovou podporu zdraví?
   
3. Kolik procent zaměstnanců se zúčastnilo kterých opatření podnikové podpory zdraví?
   

E) Účast při posuzování nebezpečí a hodnocení rizik

Pracovní lékaři vnášejí své odborné znalosti při posuzování nebezpečí a hodnocení rizik zátěží faktory pracovního prostředí a ke stanovisku o vhodných opatřeních. Stížnosti zaměstnanců jsou při tom brány stejně vážně jako již se objevivší poruchy zdraví.
Pracovní lékaři mohou při své poradenské činnosti odkázat na již existující vnitropodnikové dokumenty. Mohou být ovšem rozpoznána dosud neznámá nebezpečí a jejich zdravotní důsledky, např. kombinace působení různých zátěží a vlivů. Přitom jsou použita kvalifikovaná hodnocení rizik při práci na základě objektivních zjištění (měření a jiných zjištění) a hodnocení expozic.

1. Jak jsem zapojen do systematického vyhledávání nebezpečí a hodnocení rizik při práci (např. kategorizace prací)?
   
2. Jak spolupůsobím při vyšetřování a posuzování ohrožení podle zvláštní legislativy (těhotné ženy a matky, mladiství apod.)?
   
3. Jak se účastním na vypracovávání dokumentů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci?
   
4. Jak jsem informován o zátěžích faktory pracovního prostředí?
   
5. Jak získávám sdělení (zprávy) o výsledcích vyhledávání nebezpečí a hodnocení rizik při práci?
   
6. Jak působím při stanovení a realizaci nápravných opatření?
   
7. Jak se informuji o chemických látkách a přípravcích používaných v podniku a jak získám přístup k bezpečnostním listům či podobným podkladům?
   
8. Jak spolupůsobím při vypracovávání podnikových nařízení?
   
9. Jak zjišťuji příčinu pracovních úrazů, nemocí z povolání, ohrožení nemocí z povolání a nemocí souvisejících s prací, nehod?
   
10. Jaká předkládám v této souvislosti opatření ke zlepšení pracovních podmínek, technologie výroby a organizace práce?
    
11. Jak prověřím realizaci opatření ke zlepšení pracovních podmínek, technologie výroby a organizace práce?
    
12. Jak zohledním při analýze rizik při práci multifaktoriální a kombinované vlivy zátěží?
    Příklad: nošení ochranné výstroje, vlivy klimatu, osvětlení, hluková zátěž, chemické látky a přípravky a jiné vlivy.
    
13. Jak analyzuji a hodnotím pracovní postupy?
    
14. Jak ovlivňuji výběr osobní ochranných pracovních prostředků?
    
15. Jak dokumentuji pracovní zatížení a expozice?
    
16. Kolik pracovišť se zlepšilo díky mým požadavkům na zlepšení pracovních podmínek a pracovního prostředí?
    

F) Provádění měření

Pro posouzení zatížení a pro zjišťování nebezpečí jsou důležité také měřené údaje. Měření by měla při tom vždy být součástí celkového konceptu a zohledňovat celkové pracovní prostředí. Při plánování a provádění měření je rozhodující pro relizaci eventuálních nutných opatření zahrnutí všech dotčených osob. Výsledky vlastních provedených vyšetření jsou rychle zhodnotitelné, interpretovatelné, zdokumentovatelné a předatelné příslušným osobám.

1. Jak dohlížím na to, aby byly výsledky měření předány mně a osobám, jichž se týkají?
   
2. Jak jsem zapojen do měření faktorů pracovního prostředí?
   
3. Jaká měření provádím sám?
   
4. Jak tato měření zaznamenávám?
   
5. Jak a komu sděluji výsledky měření?
   

G) Prohlídka pracoviště

Prohlídka pracoviště je důležitou úlohou pracovního lékařství. Umožňuje na jedné straně poznání souvislostí a na straně druhé vyvození závěru pro působení vnitropodnikových organizací ochrany práce. Pracovní lékaři sami organizují prohlídky pracovišť, informují včas všechny zúčastněné a starají se o to, aby byli přizváni k ostatním inspekcím prováděným na pracovišti.Účinná inspekce vyžaduje systematicky vybudované členění: předběžná porada, prohlídka (inspekce), porada po prohlídce. Pečlivá a evidovaná dokumentace prohlídky pracoviště, její výsledky a z nich vyplývající opatření, jsou nutné jako mnemotechnické pomůcky, ale také jako nezvratný důkaz splnění informační povinnosti.Tím je rovněž umožněna úspěšná kontrola přijatých opatření.

1. Jak provádím pravidelné prohlídky (inspekce) pracovišť?
   
2. Jak postupuji při organizaci podnikové inspekce?
   
3. Jak komunikuji výsledky (protokol o inspekci, soupis nedostatků, stanovení rozsahu zodpovědnosti)?
   
4. Jak často jsem prováděl prohlídky pracovišť v posledním roce?
   

H) Vyšetřování zaměstnanců

Při nezbytných vyšetřeních jsou vedle poradenství zaměstnavateli o opatřeních a jejich realizaci také podstatné následující body:

• indikace podle transparentních kritérií,
• dostatečná dokumentace údajů získaných vyšetřováním osob (preventivními prohlídkami) náležitým způsobem, jejich interpretace a využití,
• předávání získaných poznatků vyšetřovanému zaměstnanci ve srozumitelné formě,
• zaměstnavateli jsou sdělovány výsledky a návrhy pro eventuelně nutná opatření s ohledem na ochranu osobních údajů.

1. Jaká mám oprávnění k provádění jednotlivých vyšetření osob?
   
2. Jak spolupůsobím při vyšetřování legislativou či rozhodnutím požadovaných (předepsaných) vyšetření?
   
3. Jak se starám o pravidelné provádění příslušných vyšetření?
   
4. Jak zajistím, aby byli všichni pracovníci, jichž se vyšetření týká, byli podchyceni?
   
5. Jak dosáhnu toho, že jsou mi známy konkrétní pracovní podmínky vyšetřovaných osob?
   
6. Jak si zajistím, že budu informován o výsledcích externě prováděných vyšetřování?
   
7. Jak informuji zaměstnance o výsledku vyšetřování, objasnění nálezu, možných následcích?
   
8. Kolik procent osob, jichž se tato věc týká, bude tímto dotčeno?
   
9. Jak kontroluji realizaci mých doporučení?
   
10. Které informace předávám zaměstnavateli?
    
11. Jak mohu uvést v soulad povinnost zachovávat lékařské tajemství a informační povinnost?
    
12. Jak informuji zaměstnance o možnostech dobrovolného vyšetřování?
    
13. Jak organizuji průběh vyšetřování?
    
14. Jak zabezpečím kvalitu svých vyšetření prováděných přímo v podniku?
    
15. Jak dokumentuji dodané nálezy?
    
16. Jaká opatření provádím, abych zajistil ochranu údajů?
    
17. Koho informuji, pokud jsou potřebná opatření k ochraně zdraví vyplývající z výsledků šetření?
    
18. Jak podporuji změnu pracoviště zaměstnance/kyně, pokud je to díky výsledkům vyšetření nezbytné?
    

I) Dokumentace

Dokumentace slouží v podstatě jako důkaz o analýze a hodnocení, inspekci a konzultačních pohovorech, pozorování v podniku, jakož i výsledcích jednání a porad. Jako protokol popř. důkaz, by měla být strukturována tak, aby zobrazila skutečný stav věcí, vytyčená opatření, vyřízení a termíny.

1. Jak dokumentuji svoji činnost?
   
2. Jak dosahuji toho, že moje dokumentace je náležitá a moje činnost v podniku srozumitelně evidovaná a lze se na ni odkázat?
   
3. Jaké pravidelné zprávy vypracovávám?
   
   • Podniková zpráva o zdraví¹ ANO  |  NE
   • Inspekční zprávy (zprávy z prohlídek pracovišť) ANO  |  NE
   • Poradenské zprávy ANO  |  NE
   • Zprávy o měřeních ANO  |  NE
   • Jiné
     
4. Jak zajistím, že s ohledem na ochranu údajů, budou kompetentní zodpovědné osoby v podniku informovány o připravovaných opatřeních?
   

Odeslat dotazník

Jako ochranu před SPAMboty napište prosím číslicí "sedmnáct":